Odpočítávání

7. listopadu 2011 v 10:48 | majk |  recenze
Umění skloubit formu s obsahem tak, aby vznikl svižný film bez prázdných míst, ovšem napěchovaný podněty k přemýšlení, je dnes velmi vzácné. Obvykle si musíme vybírat mezi zábavou nebo přemýšlením. Po poměrně neúspěšném, i když nadmíru zajímavém Láska & jiné závislosti, fenomenálním Náš vůdce tu máme další jistě kontroverzní pohled na naši povahu. Odpočítávání.
Útok na WTC byl jedním z nejgeniálnějších atentátů v historii. A to především proto, že bezezbytku a na dlouhá léta splnil svůj účel. Dal za vyučenou namyšleným američanům a uvrhl je do desetiletí strachu a křečovité posedlosti. Před několika lety jsem letěl do USA na výstavu a mohl jsem to zažít na vlastní kůži. Pouhý způsob, jak se mnou jednali jen na letišti, byl jasným vzkazem pro všechny cizince: Nelezte sem!
A tak začínáme sledovat agentku protiteroristické jednotky FBI, která je se svými kolegy povolána ke spolupráci na případu bombového vyděrače. Ten rozmístil do tří amerických měst nukleární bombu s časovačem a pak se dobrovolně nechal zatknout. Tento na první pohled prostý úkol ji odvádí od každodenní rutiny sledování lidí podezřelých jen tím, že se jmenují Ahmed a berou lekce létání či kupují hnojivo na zahrádku. Skupinka přijíždí na místo ve chvíli, kdy po 24 hodinách standardního a neúspěšného vojenského výslechu povolává armáda specialistu, jehož postupy se zčásti směle dají označit za středověké. Nadřízení alibisticky opouštějí, jak je jejich zvykem, bojiště přesně ve chvíli, kdy se dění dostává ke hraně zákona a tak začíná souboj dvou mužů a jedné ženy. Souboj o přízeň diváka, o vinu, odpovědnost a duši chcete-li.
Na jedné straně terorista, který dobrovolně (a bezesporu po zásluze) podstupuje nepřetržitou řadu často brutálního mučení, aby tak nejen pykal za své hříchy, ale i odhalil naše pokrytectví. Na druhé straně drsný specialista, který je ochotný udělat za nás všechny tu špinavou práci a dojít až tam, kam ho sami necháme. A na třetí straně schopná, přesto očividně naivní a začátečnická agentka, ztělesňující zde jakýsi "lidský faktor". Kam až lze zajít? Co je "normální"? Na co máme vůbec právo a jak se zachováme? A především jací vůbec jsme? To jsou otázky, na které hledá film odpovědi. Podle mě dost úspěšně.
Pokračovat není nutné a hlavně žádoucí. Musíte to vidět a pohlédnout tak na sebe samé. Takže co: Jak byste se zachovali vy....?
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama