Počátek: druhý pohled

29. května 2011 v 11:13 | majk |  recenze
Když Počátek vyšel a já ho ten den sjel (jak jinak), měl jsem hlavu vymytou všemi těmi hemzy o složitosti filmu a jak se musí dávat pozor a tak. Zjistil jsem, že je to pravda, ale jen napůl.
Základní zápletka a příběh je v poho. Stačí přesně sledovat, co mají hrdinové v dané vrstvě za úkol (uznávám, že ve stavu, ve kterém já sleduji filmy;-)..., jsem si to radši napsal) a je to brnkačka. Jenomže autor vložil do filmu ještě sekundární zápletku. Bezesporu proto, aby využil co nejvíce potenciál "snového" nápadu. Díky tomu se nejen ředí akce, přibývají nové věci k chápání, ale film je o hodinu delší a výrazně tak přesahuje rozumnou hranici 2 hodin.
První plán je jasný: Představme si vynález, který dokáže spojit sny několika lidí dohromady. V takovém prostředí se pohybuje Leo. Na zakázku vytváří sny, do kterých vodí "klienty", aby jim vykradl mozek. Nový zákazník je však jiný. Není to žádná guma a nechce nic ukrást. Naopak. Všemocný obchodník chce jinému vložit do mysli myšlenku, aby zavřel právě zděděný podnik. Je jasné, že nelze jen tak vejít do snu, napsat něco na papír a strčit do krabičky....klient na to musí přijít sám. A tak je potřeba ponořit se ve snu do dalšího snu a hlouběji a hlouběji do podvědomí...
Vedlejší plán je matrixovský, možná spíše "eXistenZiální": Leo se svou milovanou ženou uneseni možnostmi snového světa surfují napříč vrstvami a ztrácí tak pojem o čase i realitě. V touze najít záchytný bod vkládá Leo ženě myšlenku, která vyústí ve zcela logickou sebevraždu. Vyrovnání se s odchodem ženy je základní kámen druhého plánu.
Myslím, že myšlenka tvoření snů je sama o sobě tak silná, že nebylo potřeba přidávat k ní nějaké omleté varování o ztrátě pojmu reality. Varování, díky kterému je navíc narušena logika "snové mechaniky" přidáním jakéhosi mimořádného prvku sloucí Limbus...když máš v sobě sedativa a když ve třetí vrstvě umřeš a ve druhé se něco nestane, tak budeš někde ale když...brrrr! Varování, které lze navíc kdykoli vyjmout a film nejenže nic neztratí, ale jen získá. No ale stalo se a zase tak hrozné to není, takže vegáč.
Od začátku byl film také obestřen aurou nepřekonatelných efektů, na které jsem se těšil téměř stejně, jako na myšlenku samotnou. Co k tomu dodat? Jsou tam pěkné věci. Nejokatější jsou asi fyzikální "hrátky" a fantazie mladé architektky. Na mě ale spíše zapůsobily hrátky ve stavu beztíže, kterých je tam díkybohu požehnaně. Jinak by se totiž o auře nedalo mluvit ani zdaleka. Jinými slovy: triková výbava je sice možná nadstandardní, nicméně stále spíše doplňková. Nehledě na to, že vám budou tak vařit závity, abyste udrželi nit, že si je vychutnáte až tak napodruhé či napotřetí.
A to je vlastně fajn, ne? U kterého filmu můžete několikrát po sobě najít něco nového...?
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama